Řepa a brambory, hafanům vyhoví?

Když se řekne hlíza, člověku se nejspíš vybaví dřina při bramborové brigádě, bulva zase většinou vykreslí obrázek, jak dědek v dřepu tahá řepu. Jenže i tato skupinka je bohatší, než se na první pohled zdá. Vedle brambor a řepy sem patří také tuřín, vodnice, čekanka, topinambur, maniok či batáty. (Jistě bychom našli i další, ale k těm se asi naši čtvernožci nikdy nedostanou). Začněme tentokrát exotikou.

Batáty (plody povijnice jedlé), zvané také jako „jam“ či sladké brambory jsou plodina, o které většina z nás slyšela, a málokdo ochutnal.  Vynikají vysokým obsahem vitaminu C (který výrazně „zkrouhnete“ nutným vařením), škrobu (no, z toho psí žaludek zase tak moc jásat nebude) a jsou výživnější než „normální“ brambory, ale stejně jako ony obsahují jedovatý alkaloid (v daném případě  dioscorin), takže pokud se rozhodnete těmito hlízami obohatit psí jídelníček, vřele doporučuji povařit, rozmačkat a zamíchat do psí večeře. Uvidíte sami, zda chuť podobná dýni vašeho mazlíčka nějak osloví.

Maniok neboli kasava je ještě exotičtější, jedovatější a z výživářského hlediska pro psa nanicovatější než batáty. Obsahy živin jsou nevyrovnané, ale pokud už budete mít potřebu tuhle podivnost zařadit do vaší kynologické kuchařky, pak prosím řádně uvařit a pro vlastní potěšení (jinak nevím proč jej psu dávat) v pidi množství přidat k hodnotnějšímu krmivu.

Čekanka už je přece jenom známější. Využít se dá nejen kořen, ale i tzv. čekankové puky, které obsahují hořčiny stimulující činnost jater, žlučníku a střev, vitamin C, A, vitaminy skupiny B, z prvků draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík, železo, mangan, zinek a měď. Kořen já osobně využívám ve formě kávovinové náhražky melty, kterou (oslazenou hroznovým cukrem, aby byla chuťově atraktivnější) předkládám nežravcům nebo psům se zažívacími problémy. Obsahuje inulin, který prospívá cukrovkářům, ale i dietářům díky snižování pocitu hladu u konzumenta. Ale jak už to tak bývá, všeho s mírou. Nadměrné využívání této plodiny může z těla odplavovat užitečné prvky jako zinek, železo a vápník.

Topinambur (slunečnice hlíznatá) je (velmi laicky řečeno) něco jako nasládlý brambor. Plodina bohatá na vitaminy B, C, D, složení cukru podobné medu a podobně jako u čekanky velmi užitečný inulin z něho dělají celkem zajímavý komponent i pro nadšené pejskaře – výživáře. Každopádně někteří výrobci kompletních krmiv jej už „objevili“ a využívají jeho vlastností při sestavování speciálních, většinou hypoalergenních  receptur. V běžné kuchyni lze přidat i syrový (nejlépe jemně nastrouhaný), nebo povařit (klidně neloupaný) a použít jako přílohu k masu.

Tuřín a vodnice jsou dvě rostlinky sobě navzájem hodně podobné (tuřín je něco jako starší brácha – větší a výživnější). Díky vysokému obsahu vitaminu B6 a kyseliny listové jsou skvělým doplňkem, pokud váš pesan trpí onemocněním ledvin, ale rozhodně se jim obloukem vyhněte při problémech se štítnou žlázou. Dobrý zdroj vitaminu K, C, karotenů, vápníku, mědi, hořčíku, vápníku či antioxidantů.  Využít lze jak kořen, tak i zelenou nať.

A už jsme se dopracovali ke klasice. Začneme řepou (byť není řepa jako řepa, drze je shrnu všechny dohromady). To, že se tato plodina používá naprosto běžně v kompletních krmivech, se dočtete ve většině uvedených složení. Řepa napomáhá úpravě trávení, správné funkci střev, potažmo zlepšení obranyschopnosti organismu. Je také skvělým zdrojem draslíku, křemíku, vitaminu C a kyseliny listové. Tolik radosti z jedné bulvičky, což? Ovšem opět vám nezbude než hezky ji zbavit slupky a krouhat a krouhat. A zvolíte-li řepu červenou, počítejte se zabarvením bobků (a někdy i loužiček), za něž by se nemusel stydět ani lordožravý pes baskervilský (i když šlechta má vlastně krev modrou, tak čert ví, jak vypadá taková baskervilí hromádka). U cukrovky pozor na vysoký obsah cukru – většinou se užívá řepná dužina, která je vlastně jen „odpadem“ při výrobě bílého zlata, jímž si my dvounožci s oblibou likvidujeme chrup i figuru.

A konečně brambory. Není tak dávná doba, kdy vám každý pejskař zasvěceně tvrdil, že tahle oblíbená plodinka je v psí výživě úplně pro kočku (tedy spíše pro čuníka), protože ji masožravý žaludek prostě nedokáže strávit. Jenže doba se mění, a dnes je tenhle jihoamerický import využíván především v krmných dávkách velmi citlivých jedinců. Vláknina, vitamin C, B1, B6, vápník, železo fosfor, hořčík, chrom, zinek a měď. Díky nízkému obsahu sodíku jsou vhodné pro pesany s nemocným srdcem, prospívají trávení i ledvinám a pomáhají při dietách. Rozhodně nedoporučuji krmit brambůrky syrové, protože alkaloid solanin (nejvíce je ho v zelených částech a u oček) by mohl slušně zacvičit zdravím vašeho mazlíčka. Ideální je vaření v páře.

Tak toliko o téhle skupině. A co příště? Nechte se překvapit…

plodina sušina (%) bílkoviny (%) tuky (%) vláknina (%) popeloviny (%)
brambory syrové 20 2 0,1 0,5 1,1
řepa 17 1,2 0,1 1 1,3
topinambur 21 2,1 0,3 1,2 1,4
tuřín 10 1,2 0,2 1,1 0,9
čekanka 10 1,6 0,3 4 1,1
maniok 37 1,2 0,5 2 2,6
batáty 30 1,6 0,2 3 0,9