Rajče, tykev, okurka!

 

Zima vrcholí a naše drahá Evropa se pomalinku plíží směrem k létu (jsem optimista, víte.) A léto, to jsou v našem jídelníčku saláty nejrůznějších chutí a vůní, leč v málokterém chybí rajče či okurka. Jak právě tahle populární zeleninka svědčí našim chlupáčkům? No, k vašemu zklamání, zatímco nám ji každý lékař i poradce přes zdravý životní styl vřele doporučí, čtvernohým machánkům nic moc pozitivního přinést nutně nemusí.

Takže začneme u lilkovitých a trojici odstartuje rajče. Úžasná červená či žlutá věcička, krásně aromatická s prý protirakovinnými účinky bohatá na beta-karoteny a vitamin C, vitamin B, lykopeny, chrom a draslíku, majíc vysoký podíl vlákniny a minimum tuku. Oplývají antioxidačními účinky a působí dobře na prostatiky, kardiovaskulární systém, krevní oběh a poruchy látkové výměny. Zní to skvěle JENŽE… kompletně celá rostlina obsahuje alkaloid solanin, který je vskutku dost jedovatý. Ve zralých plodech je sice jeho obsah minimální a případnou tepelnou úpravou jej můžeme ještě snížit, jenže pes je na solanin citlivější než člověk, a také vzhledem k  tělesným rozměrům některých plemen může být k otravě výrazně náchylnější. Mezi klinické příznaky otravy patří letargie, slinění, dýchací potíže, koliky, zvracení, průjem nebo zácpa, široce rozšířené zornice, obrna, arytmie či poruchy nervového komplexu (porucha koordinace, svalová slabost, třes, křeče apod.). Ve své podstatě není jediný důvod, proč by váš pes měl baštit rajčata. Má-li je rád, tak prosím, kousek mu vážně neublíží, ale toť vše. Nezapomínejte, že rajče patří do skupiny lilkovitých spolu s takovými čarodějnickými lahůdkami, jakými jsou rulík zlomocný, durman, blín či mandragora.

Co by mohlo za rajčetem následovat jiného než paprika. Ta se již v psí misce může objevit častěji (tedy pokud vás nenapadne taková konina, že byste předložili papriku pálivou). Obsahuje vitaminy A, C, P, beta-karoteny a kapsaicin. Jde jen o to, jak ji hafan zvládne chuťově. Předpokládám, že nepojede každému. Ale i tady platí (jako ostatně u většiny zeleniny), že tepelná úprava neuškodí.

Trojici uzavírá lilek neboli baklažán. Je zajímavé, že slupka a semena obsahují o něco více zdraví prospěšných látek než samotná dužina, proto se před úpravou neloupe. Obsahuje pektiny, vlákninu, draslík, vápník, fosfor, hořčík, zinek, železo, sodík a také určité množství vitaminu A, B a C. Hodí se při lehké zácpě, může pomoci při kožních problémech, svědčí játrům a tzv. očišťuje krev.  Čerstvá šťáva funguje protizánětlivě. Takže chceme-li ho přidat do misky, pak neloupat, tepelně upravit a rozmačkat.

Oproti již představeným lilkovitým plodinám je následná skupinka tykvovitých pro pesany výrazně vhodnější. A jako první nastupuje okurka! V těchto zelených pokladech najdeme beta-karoten, B1, B2 a PP vitaminy, kyselinu L-askorbovou, ale co je hlavní – nízký obsah energie nahrává využití při redukčních dietkách. Vedle toho jsou celkem úspěšné antioxidační účinky a enzym erepsin, díky němuž je lze využít jako přírodní antihelmintikum (berte s rezervou), čistič střev a podpoří činnost slinivky břišní.

Nemůžeme samozřejmě zapomenout také na meloun. Ať cukrový nebo vodní, je silně močopudný, což se osvědčilo při ledvinových potížích. Plody mají i vysoký podíl vitaminu A, B (B1, B2, PP či P), C a další minerální prvky. Melouny mají blahodárný vliv na stimulaci krevního oběhu, pomáhají stabilizovat poměr vody a soli v organismu, působí antioxidačně. Mezi antioxidanty řadíme z obsažených živin vitaminy A, B2, C, karotenoid lykopen a tripeptid glutathion. Jen prosím pejskům pečlivě „vyďobat“ jadérka a počítat s častějším venčením.

Dýně obsahuje minerální látky (železo, hořčík, draslík, sodík), alfa a beta karoten a vlákninu. Dobře působí na trávení (při mírném průjmu prý pomáhá 1 lžička denně, ale pokud to přeženete, může se váš pes pěkně „proběhnout“), a lze ji najít i v hypoalergenních krmivech. Dýně jsou skvělý antioxidant, snižují hladinu cholesterolu, celkově posilují organismus a díky regulaci hladiny cukru v krvi svědčí diabetiků. Jak už to tak bývá, názory se různí, takže někteří veterináři doporučují pro většího psa lžičku občas a jiní s klidem tvrdí, že dýně může nahradit až ¼ krmné dávky. Někteří chovatelé pečou dokonce dýňové sušenky a přísahají, že se jejich psi mohou po téhle lahůdce utlouct. Jen semínka v klidu vynechte, s těmi si psí trávení vážně neporadí.

Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91 % vody, jen trochu vlákniny a pouze kolem 4 % sacharidů. Pozitivní je vysoký obsah beta-karotenu a minerálních látek – hořčíku, fosforu, vápníku, zinku, draslíku, mědi a železa, vitaminů A, B, E a vlákniny. Více těchto látek obsahuje slupka, jenže její stravitelnost je pro vyšší obsah vlákniny o dost snížená. Cuketa příznivě ovlivňuje trávení, účinkuje jako antioxidant, posiluje sliznici střev a omezuje zácpu. Také má zvyšovat výkon mozku, soustředění a uklidnění nervů (večer zkusím dát našemu maliňákovi koňskou dávku, třeba se zamyslí, uklidní a přestane aportovat figurantyJ).

Patizon je vážně hezká zeleninka. Krom estetických pozitiv ještě oplývá minerálními látkami, jakými jsou sodík, draslík, železo, měď, chlor a fosfor. Stejně jako ostatní druhy dýní, podporuje trávení, zvyšuje obranyschopnost organizmu a celkově jej zklidňuje a regeneruje, napomáhá snižování hladiny tuku v krvi, má pozitivní účinek na srdce, ledviny a slinivku břišní. Můžete jej také vyzkoušet, pokud je váš hafan stižen revmatismem.

A jako tradičně mi to nedá, abych nevyštrachala nějakého toho exota. Např. lagenárie (kalabasa) – statná popínavá jednoletka, pěstovaná pro mladé jedlé plody, výhonky a semena. Má nízkou energetickou hodnotu a slušný obsah vitaminu C, B a pektinu. Plody mají nejrůznější tvary a některé jsou až 2 m dlouhé. Slupka vyschlých zralých plodů je neobyčejně tvrdá a dělají se z nich láhve, kuchyňské náčiní, hudební nástroje, plováky k rybářským sítím a spousta dalších užitečných věcí. Takže pokud ji seženete a pesanovi nebude chutnat, můžete mít prima džbánek na pivko.

Druhou návštěvou z dalekých krajů je Lufa (tivuk). Plody lufy vypadají jako přerostlá okurka, jsou jedlé, chutné a křehké. Ovšem pouze mladé, takže sklízet musíte maximálně do 2 týdnů po opylení, protože potom pletivo tak zpevní, že se z něho vyrábějí skvělé přírodní žínky do sprchy i sauny.