Není větší dobrota než pořádná flákota!

Tak jako svět je od černé až k bílé, tak svalovina je červená, bílá a všechno mezi tím. Byť je rozdělení na červená a bílá masa poněkud diskutabilní, je to celkem zaběhlý systém, který má jistá pravidla, i když ne striktně stanovená. Barva masa je dána množstvím tzv. hemových barviv (hlavně hemoglobinu a myoglobinu). Jak jste již jistě pochopili, čím více barviček, tím intenzivnější zabarvení. Čím červenější masíčko, tím větší podíl dvoumocného železa, které je bezkonkurenční svou stravitelností. „Nejželeznější“ poživatinou je velrybí maso, ale předpokládám, že k tomu se váš pes nejspíš nedostane. Následuje zvěřina společně s koňským a hovězím, výrazně menší obsah najdeme ve vepřovém či jehněčím. Z drůbeže je na obsah hemu nejbohatší husí svalovina stíhaná kachní  (cca jako v průměrném vepřovém). Asi nikoho nepřekvapí, že nejmenší podíl se nachází v mase kuřecím, ale ani králík nebo telecí zrovna rudě nezáří. Nedostatek vysoce stravitelného železa v krmivu vede k anemickým onemocněním, a anemie opravdu není jen pobledlá kůže, ale přináší sebou mnoho dalších nepříjemných a někdy až život ohrožujících důsledků jakými jsou únava, poruchy soustředění, problémy s kůží a srstí či krvácivost. Jak vidno, žádná legrace. Většina chovatelů  „svalnatých“ plemen (ale i lidských namakanců) je přesvědčena, že výživa založená na červeném mase výrazně napomáhá ve zvýraznění osvalení. Vědci to sice nepotvrdili, ale znáte to – na každém šprochu…

Svalovina je také významným zdrojem vitaminů, především skupiny B, a zde drží primát B12, který se nachází takřka výhradně v živočišných produktech. Za zmínku rozhodně stojí i lipofilní vitaminy A, D a E, které najdeme v tukové tkáni či játrech, ale v libovém mase je jich pomálu. Pozor na skutečnost, že veškerá masa obsahují velmi málo vápníku, a pokud by vás napadlo krmit svého psa čistou svalovinou, hrozí vám (spíš vašemu psu) těžká demineralizace. Abych byla konkrétnější, zatímco vitamínu B2 je plus minus stejně ve světlých i tmavých masech (1.5–3 mg/kg) a obdobné je to i s vápníkem (100–200 mg/kg), fosforem (1800–2000 mg/kg) a hořčíkem (200–300 mg/kg), u ostatních vitaminů a minerálů je tomu jinak. B1 najdeme v přesile u červených mas (1–6 mg/kg oproti 0,8–1,6 u drůbežího), v obsahu vitaminu A vede bezesporu kuřecí ( až 30krát více než u např. hovězího), stejně jako u niacinu (cca dvojnásobek) a sodíku (80 mg/kg u skopového, 600 u hovězího až neuvěřitelných 9600 mg/kg v některých částech husičky). Hovězí zase nabízí nejvyšší obsah zinku, takže steak na medium – ideální prevence během chřipkové epidemie (berte prosím s rezervouJ).

Další důležitou složkou obsaženou  především v mase je taurin, který se primárně vytváří z aminokyseliny cysteinu. Tato veledůležitá kyselina je potřebná pro všechny, ale obzvláště pro kočky. Tělo si jej sice dokáže částečně vyrobit, ale je nutno ještě zadotovat zvenčí. Má vliv na správnou činnost srdce a nervové soustavy, je významným antioxidantem, jeho nedostatek může podpořit vznik nádorových onemocnění, ovšem pozor na cukrovkáře, protože při větším přísunu může vést až k hypoglykemickému šoku. Nejvyšší obsah je v mořských potvorách (chobotnice, škeble apod.), ale obstojnou zásobu lze načerpat i z hovězího a především skopového. Ale ani ostatní masa vás obsahem taurinu jistě nezklamou.

Neměli bychom také zapomenout na rybí maso, protože nejen nám chutná a svědčí. Z výživového hlediska můžeme šupináče rozdělit na:

  1. málo tučné – obsah tuku ve svalovině do 2 %, např. štika obecná, candát obecný, okoun říční, z mořských ryb pak většina ryb treskovitých
  2. středně tučné – obsah tuku ve svalovině 2–10 %, např. kapr obecný, pstruh, z mořských ryby platýzovité a losos
  3. tučné – obsah tuku ve svalovině nad 10 %, např. úhoř říční, mořské ryby – makrely, sledi, sardinky, šproti a tuňáci

 

Množství tuku v rybkách záleží nejen na druhu, ale i na ročním období a věku. Pohublý losos těsně před třením má daleko menší zásoby než čerstvě napapkaný na počátku rozmnožovacího výletu. Rybí tuk vyniká obsahem nenasycených mastných kyselin – dnes tolik populárních omega3 a omega6, které jsou bezesporu tělu prospěšné. Díky kostičkám v mase obsaženým mívá daleko lepší obsah i poměr vápníku a fosforu, ale pokud sáhnete po vykostěném filátku, nezískáte oproti běžnému libovému masu nic moc těchto „kostitvorných“ látek navíc. Samozřejmě nelze zapomenout na vyšší obsah jodu. Tučné ryby a rybí játra obsahují vyšší podíl vitaminů A a D. V rybině je ovšem také obsažena thiamináza, která ničí vitamín B1 (thyamin). Lze jej inaktivovat teplem. Drobný postřeh – když moje kamarádka pod tlakem svého manžela (chronického rybáře) krmila své psy rybami, mělo to jednu výhodu – kupodivu neměla problém s blechami. Čert ví proč…

Takže pro přehlednost přikládám tabulku  svalovinky, která se teoreticky i prakticky může objevit na jídelníčku vašeho chlupáče. U každého masa je použita průměrná hodnota daného zvířecího druhu, protože asi každý pochopí, že nebude stejně tučná panenka a prorostlý bůček, byť je obé vepřové. Upozorňuji, že údaje v tabulce jsou opravdu informativní, protože co zdroj (a že jich bylo), to jiné uváděné hodnoty, takže tabulka je (ne mou vinou) plus minus autobus. Pak hledejte pravdu, ach jo.

 

 

Druh masa Bílkoviny (%) Tuk (%) Energetická hodnota (kcal/100g)
Vepřové 20 22 286
Hovězí 19 18 214
Telecí 21 5 213
Jehněčí 22 21 272
Koňské 20 2 145
Kozí 19 4 144
Králičí 21 5 162
Kuřecí 21 5 138
Slepičí 20 13 167
Krůtí 20 17 215
Kachní 19 22 384
Husí 18 37 351
Pštrosí 26 2 114
Klokaní 21 0,17 92