Někdy stačí drobeček!

Asi každý má povědomost, že ve světě výživy existují nějaké minerální látky, bez nichž se život neobejde. Některých je potřeba celkem dost, u jiných stačí k plnohodnotnému životu jenom drobátko. Těm prvním se říká makroprvky, druhým (kupodivu) mikroprvky.  Dáme přednost těm menším a dnes se pověnujeme mikroprvkům (či je-li vám to bližší stopovým prvkům).

Jak už název napovídá, stačí mikro množství, prostě špetička, aby zajistila chod organismu ke všeobecné spokojenosti. Na kilčo většího i menšího tělíčka vystačíte s méně než 100 mg , což je vážně skoro nic. Ale malé množství neznamená malou důležitost. Předpokládá se, že hned 20 druhů stopiček musí tělo načerpat, aby jelo, tak jak má, ale opravdu důležitých z hlediska výživy je jich cca 10 (železo, měď, mangan, kobalt, jod, zinek, selen, poněkud okrajově křemík, chrom a fluor).

Začneme železem (Fe). Stěžejně tento prvek drandí cévním systémem s molekulou kyslíku na zádech jako součást hemoglobimu a myoglobinu. Také nemálo enzymů se bez něho neobejde, buňkám by se zle dýchalo a celkověby šel při jeho deficitu energetický metabolismus s výkonem pekelně dolů. Lépe se absorbuje železo dvoumocné než trojmocné a železo z živočišných produktů je využitelnější než z rostlinek. Dokonce sojové bílkoviny celkem úspěšně snižují absorpci nejen železa, ale také zinku a manganu. Nojo, no – soja prostě není pro pesany zrovna to nej. Je-li železa málo, pak je náš brouček pobledlý, unavený, pomaleji roste e je celkově takový „nedomrlý“. Ovšem pokud to s železem přeženeme, pak nebudeme mít železného psa, jak by mohlo člověka zprvu napadnout, ale hezky posrajděného a poblinkaného chudinku, bez chuti k jídlu i k životu.

Souvislost s železem má kupodivu měď (Cu). Právě ona totiž doprovází železo na jeho cestě. Ale nejen to. Při jejím nedostatku trpí nejen hemoglobin, ale také „drhnou“ klouby, protože bez mědi nefunguje kolagen tak, jak by měl, nervíky, imunita, reprodukce a buňky zoufale lapají po dechu. Bez mědi se nechce pracovat ani melaninu, což může nehezky zamíchat pigmentem vašeho miláčka a ztráta keratinu v srsti tak nějak vezme psu šmrnc i s potencionálními výstavními úspěchy. Ovšem tahle dáma nemá jenom kladné stránky. Nadbytek mědi může paradoxně také způsobit anemii, protože si začne ve střevech usurpovat místa, kde se vstřebává železo a tím jej místo doprovodu začne úspěšně blokovat. Naprosto specificky působí u bedlington teriérů, kde existuje dědičná nemoc, kdy se měď ukládá tak intenzivně, až způsobí zánět jater. Inu, žádná legrace. Vedle bedlingtonů může měď zamotat hlavu i chovatelům westíků a dobrmanů.

Další v pořadí je mangan (Mn). No, popravdě nepatří mezi nejprobádanější, ale přeci jen nějaké info je.  Zdatně aktivuje mnoho enzymů, účastní se cvrkotu na nervové cestě a trávení tuků. Jeho nedostatek může ošklivě pokřivit kosti, pocuchat imunitu i zamíchat s vašimi chovatelskými plány.  Sice patří mezi nejméně toxické mikroprvky, ale přeci jen, trošku bojuje o absorpční místo ve střevech a může působit problém podobně jako měď.

To u takového kobaltu (Co) je celkem jasno. Je složkou vitamínu B12, takže je-li dost „bé dvanáctky“, je dost i kobaltu a vyřešeno. A k čemu že je B 12, to víte již z minulého dílu.

Zinek (Zn) si v těle jede na dvou frontách. Za prvé na buněčné úrovni, kdy se montuje nejen do buněčného dýchání, ale také do replikací DNA a RNA a metabolismu bílkovin i sacharidů. Druhá trasa vede přes imunitní systém, kůži, srst i růst. Má-li váš pes nedostatek zinku, každý škrábanec se bude hojit nekonečně dlouho, srst se bude lámat a pesan drbat kvůli každé hlouposti. Dokonce může být miláček tak trochu méně chlap, protože výrazný nedostatek může mít vliv na růst varlat. Celkově je málo toxický a při normálním krmení se nemusíte nijak bávat, že jeho přídavkem něco pokazíte. Potřeba se ovšem zvedá při krmení bohatém na vápník, nebo když velkou část mističky zabírá kytičková bašta.

U jodu (I) je jasno – štítná žláza a přes to vlak nejede. Je-li ho moc, je problém – struma (tedy to už je hodně velký průšvih), binec v hormonech, u omladiny problémy s růstem. Paradoxně nadbytek působí obdobně. Že má váš pes nedostatek jodu můžete zaznamenat díky vysokému výskytu lupů, apatii, ospalosti, ale také se například u březích fen mohou vstřebat zárodky.

To takový selen (Se) byl z počátku považován  za naprosto jasnou toxickou záležitost. Až později se přišlo na to, že bez něho tělo zkrátka nefunguje. Je to zdatný bojovník proti tzv. volným radikálům a je úzce spjat s vitamínem E. Degenerace kostí, srdečního svalu, problémy s reprodukcí a dokonce ohrožení  rakovinou – toho všeho se může dočkat tělo, jemuž se tento prvek nedostává. Úspěšně také pomáhá při otravách olovem, kadmiem a rtutí. Ale jak je důležitý, tak je jedovatý, proto s jeho dotací více než opatrně.

Následující trojka jsou možná malinko popelky, ale ani bez nich to šlapat nebude.

Křemík (Si) se výrazně angažuje ve vývoji kostry, čímž samozřejmě značně „kecá“ do růstu i pevnosti kostí. Také šlachy a další pojivové tkáně bez něho ztrácí svou pružnost, drápy i srst se láme, proto křemík do téhle party rozhodně patří.

Neznám dietáře a milovníka sladkostí, kterému by nebyl znám chrom (Cr). Jeho schopnost regulovat cukr v krvi a tím i omezovat chuť na sladké byla vítanou novinkou, ale údajně má také pozitivní vliv na růst svalů. No, kdo ví. Každopádně je velmi důležité, v jaké formě se do těla dostane, ale v běžných potravinách a doplňcích je v té „hodné“ variantě, takže žádný strach. Ovšem o jeho dotaci navíc bych dlouze přemýšlela a nejspíš bych si to rozmyslela.

My, starší generace si dobře pamatujeme povinné polykání tabletek s fluorem(F) jako prevenci zubního kazu.  Je pravdou, že tento prvek je nutný pro růst kostí i zubů a má své místo i v reprodukčním procesu. Na druhou stranu, je tohoto prvku v přírodě víc než dost a snadno může uškodit, pokud se váš hafan rozhodne např. okusovat cokoli z hliníku (jehož je fluor hlavní složkou), takže raději jeho doplňování vynechte. Nadbytek totiž může způsobit poruchy soustředění, paměť mizí v dál, a pokud je fluoru opravdu hodně pak vyřadí z provozu ledviny, srdce i plíce, což má jen jeden, celkem jasný závěr.

Popravdě, při normální a vyvážené stravě jen stěží dojde k deficitu některého z výše jmenovaných, zato pokud jimi začnete pesanovy cukrovat večeři, snadno ho rychlostí blesku pošlete k nebeské bráně. Proto tady platí ještě více než jinde – všeho s mírou!