Bobulky, pro kluky i pro holky

 

Tak tuhle skupinu mám ze všech nejraději. Většinou sladké kuličky či šištičky), velký výběr a ta velikost – ideální jednohubka, takže vynikající adept na obohacení psího jídelníčku. Hned několik z nich můžete najít  jako přídavek v komerčně vyráběných krmivech, nebo je sami nabídnout chlupáčkům na ochutnání (pokud vám je už sami nečešou na zahradě). Ale my začneme v lese.

Léto s sebou přináší i hromadné nájezdy obyvatel na borůvky. Opomineme-li jako motiv ziskuchtivost, pak je to jistě touha zásobit se na zimu něčím dobrým a zdravým. Vitamin C, karoten, železo, antokyan či taniny, to jsou látky, které jsou úplným pokladem pro imunitní systém. Výborně pomáhají při zažívacích problémech, kolikách, průjmu i rekonvalescenci po případných otravách jídlem (či nějakým v parku sebraným hnusem), dále zdravé oko, kůže i sliznice, cévy, ledviny, pomáhá při zánětech dásní a stimuluje lymfatický systém. Co však shledávám na borůvkách asi nejcennějším, je schopnost snižovat hladinu cukru v krvi, což je skvělá zpráva pro majitele chlupatých diabetiků. Takže ať čerstvé, mražené či sušené, v psím jídelníčku určitě mají místo.

Co jiného by mohlo následovat, než brusinka – blízká to příbuzná borůvky. Roste na obdobných místech, také vám krásně zabarví ruce i oděv (ne nadarmo se v dřívějších dobách obě užívaly k výrobě přírodních barviv), byť do jiného odstínu, a také se bude hezky vyjímat v krmné dávce. Výčet obsažených „pozitiv“ zahajuje už tradičně vitamin C, provitamin A, třísloviny atd. Asi nejznámější jsou její skvělé účinky na kompletní močový systém, záněty ledvin, močového měchýře či prostatu, ale také potíže s inkontinencí (což uvítá spousta chovatelů, kteří se s tímhle problémem potýkají hlavně u starších psích dam). Jako bonus působí blahodárně v době hárání. Silné antioxidační účinky zaručí dlouhou svěžest těla i ducha, ale podpoří organismus i při tak závažných onemocněních, jakými je bezesporu například rakovina. Pomoci mohou i při problémech s pohybovým aparátem či srdcem (ovšem srdce zlomené touhou po sousedově macaté běrňačce asi nevyléčí). Pomoci mohou nejen zevnitř, ale i zvnějšku. Indiáni rozmačkané brusinky používali na léčení „dírek“ v tělesné schránce po zásahu otrávenými šípy, ale tuhle jejich funkci snad potřebovat nebudete.

Jejich blízkou příbuznou je medvědicě lékařská (své jméno dostala, protože moc chutná medvědům a prý ještě Laponcům, ale ti už se evidentně nevešli do názvu). U nás je silně ohrožená a zákonem chráněná, ale můžete ji klidně potkat v okrasné zahrádce. Obsahuje spoustu dobrých věcí jako brusinka, ale také pár takřka ďábelských vymožeností, jako je například glykosid arbutin. Sice se nachází hlavně v mladých listech, ale znáto to, jeden nikdy neví. Při vyšších dávkách začne tiše, ale intenzivně likvidovat ledviny a játra, takže ji asi raději ponechte na skalce, ať si ptáčci ďobnou a zahradník se pokochá.

Další do party je klikva – rudá teta brusinek, proto i obsah jednotlivých vitaminů, minerálů atd. je dosti podobný. Je naprosto skvělá při léčbě zánětu močových cest (především při infekci Escherichia coli), a pokud máte doma inkontinentní fenu, mohlo by vás zajímat, že omezuje zápach moči, takže soužití s takto postiženým pesanem činí přijatelnějším. Krom toho svědčí zažívání a omezuje tvorbu zubního plaku, potažmo kamene, a tím zlepšuje nejen vzhled zubů vašeho drahouška, ale ušetříte i za  veterináře.

V lese ještě chvilku zůstaneme. Já vím, že většinu tradičních lesních bobulek lze už dneska v klidu vypěstovat na zahradě, ale když já mám vždycky pocit, že ty originál z hvozdů jsou tak nějak lepší. Řada došla na maliny. V tomto „kuličkatém“ útvaru najdeme nemálo pektinů, kyselinu citronovou a salicylovou, vitaminy C, A, B2, P, biotin, flavonoidy, soli železa, mědi, draslíku, vápníku a fosforu. Krom toho že chutnají, prospívají očím (hlavně při šerosleposti a zákalech), zpevní cévy, podpoří trávení, pročistí ledviny, pomohou při anemických projevech i při horečnatých onemocněních. Prospět mohou i fenkám, které trpí vyšší intenzitou krvácení během hárání.

O odstín tmavší sestřence ostružině se můžeme ve starém herbáři dočíst, že „ ostružina jest vznešený lék při uštknutí, ranění jedovatými žížalami, hady a štíry…“. No, při dnešním rozmachu chovu nejrůznější životu nebezpečné žoužele v českých domácnostech (panelové byty nevyjímaje) by se tahle informace mohla hodit. A obdobně jako u předcházejících plodin zde najdeme spoustu vitaminu C, B, karoteny a hafo antioxidantů nejrůznějšího charakteru, z minerálů fosfor, draslík, železo, hořčík a vápník. Využití najdou při nachlazení stejně jako v době rekonvalescence, zpevní cévy a dokonce prý podpoří mužskou potenci. Doporučuji vyzkoušet. Pokud si čirou náhodou nemůžete vybrat zda maliny, či ostružiny, pak není problém vysadit si na vlastní zahrádce hybrida (tedy křížence) malinoostružinu a dilema je vyřešeno.

Vyjdeme z hvozdů na pole a luka a můžeme sbírat dál. Kdo by neznal třeba  bezinky (aspoň z vyprávění) – plod bezu černého. Hned na začátku je nutno upozornit, že plody téhle rostlinky se mohou konzumovat jen a výhradně tepelně upravené, protože jinak mohou vyvolat příznaky otravy.  Syrovou ale můžeme použít vylisovanou šťávičku. V těchto černých kuličkách najdeme cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, vitamin C, A, B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. K čemu jsou bezinky vlastně dobré?  Mohou pomoci nejen pří akutních zánětlivých onemocněních, ale také u revmatických onemocnění, ba i zácpě. Ovšem nejvíce jeho účinky ocení asi cukrovkáři, protože jedním z účinků je snižování hladiny cukru v krvi.

Do téhle party patří i rakytník řešetlákový a jeho žluto-oranžové bobulky. Pektiny, silice, třísloviny a organické kyseliny spolu s vitaminy C, F, D, K, B, A a rutinem podpoří celkovou vitalitu těla i psychiku. Prospívá imunitnímu systému, rozpumpuje krev, rozvlní střeva, zhojí podřené sliznice a navnadí játra k pořádné práci. Dokáže poněkud utlumit vliv jarní únavy, takže s ním můžete na začátku sezóny získat trošku náskok před tandemy zmoženými prvními teplými dny.

Další ne úplně tradiční bobulkou je moruše. Svým vzhledem sice připomíná malinu či ostružinu, ale roste na stromě případně na keři a je sladší. Pochlubit se může vysokým obsahem vitaminu C, B, E, beta karotenu, kyseliny listové a resveratrolu (známého spíše z červeného vína), který má údajně antirakovinné účinky a je významným antioxidantem. Funguje též jako mírné laxativum (to v případě mírné zácpičky), podporuje trávení a dokáže snižovat hladinu cukru v krvi (no vida, další šikovná bobulka pro cukrovkáře).

A pro dnešek posledním zástupcem bobulovin je muchovník kanadský. Dostal se k nám ze Severní Ameriky a jeho plody se podobají větším borůvkám. Pektiny, antokyany, třísloviny, vitamin C a B2 atd. Jako ovoce s vysokým obsahem antioxidantů je dobrou prevencí mnoha nemocem, nádorová nevyjímaje. Ale zabere i na zácpu a zdají se prý po něm sladké sny, tak to vyzkoušejte, pokud má váš pes nějakou tu trhlinu na duši.

A příště budeme v bobulkách hezky pokračovat.

P.V.

 

 

 

Na mlsnou tlamičku, slaďoučkou kuličku

Dneska se budeme držet na zahradě a blízkém okolí (alespoň většinou). Jistě vám minule neuniklo, kolik druhů drobného ovoce ještě nebylo zmíněno, takže je třeba vše napravit.

Asi nejznámější a nejkonzumovanější bobulovinou v naší evropské populaci (ne-li v celosvětové) bude zaručeně hroznové víno. Je pravdou, že jeho největší spotřeba nebude spadat jistě do skupenství pevného, ale to nevadí. Ovšem vašemu čtvernohému zlatíčku prosím nenabízejte hrozny v kapalném stavu. Neudělalo by mu to dobře. No, popravdě, ani bobulka, či sladká scvrklotinka zvaná rozinka jeho zdraví nemusí nutně prospět. Ale hezky od začátku. Hroznové víno je vážně kádr na obsah vitaminů B (hlavně B, ale i B1, B2 a B3). Vysoký obsah monosacharidů (jednoduchých cukrů), které nezatíží trávicí trakt, ale dokáží vyprodukovat slušnou energii, aniž by se tělo moc nadřelo s jejich zpracováním, je i pro psy dobrým vkladem. Minerály a další látky svým obsahem nijak neoslní, snad jen fosfor, vápník, železo a měď stojí za zmínku. Obsahuje také látky, které se řadí mezi silné antioxidanty, a to hlavně červené víno (to díky té barvičce). Svědčí cévám i redukci cholesterolu v krvi, pomáhá při artritidě a celkové očistě organismu, jenže… u psů byla prokázána souvislost mezi konzumací hroznových kuliček či rozinek s akutním selháním ledvin, proto je zařazeno mezi poživatiny, které jsou hafanům nebezpečné. A jak už to tak bývá, sem tam kulička nikoho nezabije a ani neublíží, ale větší množství (jako tradičně nikdo netuší co si představit pod pojmem větší množství) už může s chlupáčem pěkně zamávat. Faktem zůstává, že někteří jedinci se mohou cpát hroznem jako nezavření, a dalšího odbourá sezobnutí 7 rozinek, takže je evidentní velmi individuální citlivost toho kterého jedince, jenže chcete zkoušet, co zrovna váš pes vydrží? Já myslím, že ne. Ovšem u některých výrobců se můžete setkat s přídavkem hroznových výlisků. Podle moudrých zdrojů se tyhle zbytky po vylisování šťávy zbaví i látek pesanům škodlivých, a jejich přídavek je bezpečný.

Poněkud menší, zato většinou výrazně kyselejší kuličkou našich zahrad je rybíz. O jeho veskrze pozitivním dopadu na zdraví se můžete dočíst ledaskde. Takže, co že v něm vlastně najdeme. Pro nás (tím myslím lidi) jistě oslňující obsah vitaminu C, následuje P, stíhán B3 a B5, což přispívá ke kvalitě tělního porostu, zpevní drápky a hlavně zocelí nervíky. Vápník, hořčík, železo, mangan, třísloviny a především karoten zajistí bystrý zrak, imunitu jako u Eskymáka a celkově železné zdraví (trocha nadsázky snad neuškodíJ). Ovšem nelze zastírat, že většinou výrazně kyselá chuť těchto bobulek nemusí nutně sedět každému chlupatci. Oproti dvounožcům, psům většinou více chutná rybíz černý, který je přece jen sladší, ale  nikde není psáno, že zrovna ten váš nebude preferovat třeba bílý (nebo taky vůbec žádný).

Nedaleko rybízu najdeme v zahradách nezřídka angrešt. Je méně kyselý a spoustě psů chutná víc než rybíz – jen kdyby neměl ty trny (i když se dá sehnat i odrůda bez nich). Ona ďubka špičkou do čenichu není nic příjemného. Ale když ho vašemu zlatíčku načešete a předložíte, pak vězte, že mu poskytnete kyseliny citronovou, jablečnou, vinnou i šťavelovou, vitaminy C, B, E, draslík, křemík zinek a hořčík. Díky všem těmto látkám angrešt zpevňuje tkáně (hlavně vazy, což se může opravdu hodit), posiluje nervy i chlupy, prospívá trávení a pomáhá při problémech s kůží. Je také významným antioxidačním stimulantem a vyznamenává se hlavně při odvodu těžkých kovů. Prostě je malý, chlupatý, ale šikovný.

Už pár let se můžeme v zahradách potkat s křížencem angreštu a černého rybízu, známým pod názvem josta. Původní záměr bylo, zachovat blaho látek z černého rybízu, ale dát mu pro většinu lidí výrazně přijatelnější chuť. Celkem se zadařilo, takže pro ni platí to, co pro dva výše zbarvené druhy, jen tak nějak promíchaně.

A teď rudý poklad našich záhonků – jahody. Pokud nepatříte k té zoufalé skupince, jež se po pozření téhle dobroty opupínkuje, pak znám jen velmi málo lidí, kteří by je neměli rádi. Krom výborné chuti totiž obsahují spoustu dobrých a zdraví prospěšných látek. Z vitaminů C, A, E a skupinu B, z minerálů mangan, fluor, fosfor, vápník a draslík. Zapomenout také nesmíme na třísloviny, které na sebe váží hlavně těžké kovy ,a pak je hezky vyvedou z těla ven. Jahody přispějí k ostřížímu zraku, detoxikaci, regeneraci sliznic, působí proti otokům, svědčí kůži i srsti, prospívá močovým cestám a ledvinám, a dokonce se někde můžeme dočíst, že napomáhají sexuálnímu apetitu, takže před krytím můžete roztouženým chlupáčům nabídnout šampaňské (samozřejmě nealko) s jahůdkou a uvidíte. Hodit se mohou i tehdy, trpí-li váš pes častým průjmem nebo plynatostí, což jistě potěší zejména majitele, kteří s takovými chlupáči sdílí menší bytové prostory, či sídlí ve vyšších patrech panelového domu.

Známé, ale obecně málo používané jsou jeřabiny, a přitom jejich obsah vitaminu C (jak jinak, žeJ) kyseliny jablečné, flavonoidů vápníku a jódu může tělu prospět. Jód má samozřejmě pozitivní vliv na štítnou žlázu; dokáží též pomoci při horečce či hormonální nerovnováze něžnějšího pohlaví. Ale pozor, při větší konzumaci se váš pes může pěkně po…, takže přiměřeně. Na výběr máte ještě blízce příbuznou aronii, které se nezřídka říká černý jeřáb. A tím bylo asi řečeno vše. Na tyhle tmavé bobulky se vztahuje vše, co bylo řečeno o jeřabinách.

Na každé druhé vycházce potkáte šípkový keř. Určitě i doma v kredenci vyhrabete zapomenutý šípkový čajíček, který si pokorně vaříte, když vám teče z nosu a při každém polknutí máte pocit, že baštíte smirkový papír. Jenže, kolik z vás napadlo, obohatit s ním psí jídelníček? A měli byste, protože jinak přicházíte o komponent obsahující vedle vitaminu C i A, K, PP, B1 a B2, vápník a rutin. Využití najde nejen jako pochutina, nebo při různých virózách, ale i pokud vašeho čtvernožce trápí záněty dásní, či problém s ledvinami. Zvyšuje prý také schopnost soustředit se, udržet nervíky na uzdě a zároveň stimuluje libido a zlepšuje potenci, takže máte šanci vylepšit výkon nejen na place, ale i v kariéře krycího psa. No nekupte to.

Dalším exotem v téhle skupince je plod jalovce zvaný jalovička či jalovčinka. Její zvláštností je, že jeden rok se bobule vytvoří a další rok dozraje. Pokud je usušíme, můžeme je doma skladovat klidně i pár let. Využití našly především v léčitelství, ale také jako koření k masu, náhražka kávy či na Slovensku vyhlášená pálenice jalovcová. Vitamin C, oleje, hořčiny i pryskyřice svědčí trávení, jsou účinnou desinfekcí, pomohou při bolestech kloubů a zad. Ale pozor, nesmí se užívat při zánětech ledvin ani v době březosti. V podobě masti či oleje můžeme tyhle zajímavé bobulky použít pro zrychlení hojení ran a na lepší prokrvení. Jen pozor na alergické reakce u citlivějších jedinců – jalovčina je vážně síla.

A posledním zástupcem je pro nás dneska dřišťálek (plod dřišťálu obecného). Červené bobulky mohou připomínat šípky, ale jsou značně kyselé, takže pesany (a nejen je) asi nikterak nenadchnou. Celá rostlina je v podstatě jedovatá krom výhonků a právě zralých plodů. Najdeme v něm vedle vitaminu C a K, také flavony, třísloviny, silice a různé kyseliny, které organismu prospívají. Ovšem můžeme tam také objevit alkaloidy, které dokáží hezky pocuchat nervový systém (stačí, že plod není úplně zralý), tak s touhle rostlinkou zacházet prosím opatrněji.

Tak toliko o kuličkách. A příště hurá na jih (nebo spíše do supermarketu oddělení ovoce zelenina). P.V.