A jedeme dál!

 

Minule jsme proběhli citrusy a banány, ale ještě je spousta exotiky, kterou lze (nebo taky nelze) poslat do psího žaludku.

Například takový ananas nemusí být úplně špatnou volbou. Je pravda, že při jeho pěstování by se člověk vyznávající BIO zemědělství asi trošku osypal, ale nebuďme detailisté. Jako u drtivé většiny exotického ovoce (ale vlastně i mnoha tuzemských druhů) může být tenhle žlutý skvost celkem silným alergenem, ale to je individuální záležitost. Co nám vlastně může nabídnout? Vitamin A, B1, B2, B3 (známý také jako niacin, kyselina nikotinová nebo vitamín PP) i nějaké to Céčko, z minerálů vápník, železo, fosfor a draslík. Obecně je mu přisuzován příznivý vliv, pokud je třeba zbavit tělo nějakého toho tukového polštářku, přebytečné vody, ale prospět může i střevům, slinivce, případně ve chvílích, kdy to přepískneme s vycházkou na plném slunci. Použít můžeme jak šťávu, tak nasekanou dužinku, ale nemrazit, protože nízké teploty značně pocuchají ananasovou chuť (i když, pesanům to bude nejspíš fuk).

Dalším běžným návštěvníkem našich ovocných misek je zaručeně kiwi. Asi nejznámější je jeho vysoký obsah vitaminu C, ale ani E není od věci zmínit, z minerálních látek hořčík a také draslík. Vedle přínosu během chřipkové epidemie může tenhle zelený šišoud pomáhat při problémech s hormony, stresu, a také např. pokud si váš miláček při dovádění v parku natáhl nějaký ten vaz. Jste-li vyznavači luxusu, můžete chlupáči nabídnout vedle tradičního zeleného také zlaté kiwi. Je jemnější, méně kyselé, ale také výrazně dražší, což některým fajnšmekrům nejspíš nebude vadit. Co by pro svého drahouška neudělali.

Ovšem jdete-li především po vitaminu C, pak vězte, že není větší zásobárny nežli acerola, tzv. barbadoská třešeň. Jeho obsahem klidně převálcuje kiwi – dokáže ho obsahovat až dvojnásobek a např. desetinásobně trhne černý rybíz. Také se ještě může pochlubit vitaminy B1, B2, B3 a E, karotenoidy, bioflavonoidy. Tohle nenápadné ovoce bylo vyhlášeno jako domácí plodina s nějlepšími antioxidačními vlastnostmi. Prostě skoro úplný zázrak. Jen bývá poněkud trpké chuti, takže zda se vám podaří svého miláčka ukecat ke konzumaci i přes tohle negativum je jen na vás.

Mango je sympatická poživatina, na níž mě neskonale štve neskutečně špatně vydolovatelná pecka a nutnost loupat. Pokud ovšem nejste líní jako já, pak vězte, že nabízí velmi pěkný obsah vitaminů skupiny B, najdeme i A či E, beta-karoten, hořčík, měď mangan, zinek a spoustu draslíku. Svědčí nervíkům, štítné žláze, ale také může podpořit pigmentaci, což není nikdy k zahození. Také zrak je po mangu lepší než po návštěvě očního lékaře a obsah vlákniny zalichotí střevům. Ovšem opět připomínám alergii, a to hlavně u ne úplně zralých plodů, které obsahují specifickou kyselinu (stejně jako kešu ořechy), která sice působí nejspíš protinádorově, ale případná alergická reakce může být dost drsná (otoky tlamy, úporné svědění, vřídky i dýchací problémy). Jojo, nic není jen tak.

U pecek ještě zůstaneme a představíme si avokádo. No, vlastně ani moc ne, protože tahle jinak v lidské výživě velmi vyhledávaná a výživná věc je pro psy JEDOVATÁ, a to díky vysokému obsahu persinu. Nebudeme tedy plýtvat místem a jedeme dál.

 

Červený nebo oranžový ježeček (ale nebojte, ostny jsou měkoučké a nepíchají), s bílým vnitřkem a hezky schovanou pecičkou se nazývá rambutan. Dužnina je sladká, ale obsah živin není nijak oslnivý. Za zmínku stojí možná vitamin C, B3 a mangan.

Asi známější, byť v některých ohledech dost podobné je liči. Tvrdá slupka ukrývá sladkou dužinu a lesklou pecku. Obsah vitaminů je celkem průměrný, ale může se pochlubit minerálními látkami jako měď, fosfor a draslík. Ale pozor! Při konzumaci většího množství se může objevit  nejen pěkná zimnice, ale spustit i červená.

Podobný je i longan známý také jako dračí oko, který je slaďoučký, lehký a napomáhá při relaxaci, jenže pořád je to bratránek liči i s jeho riziky.

Do rodiny patří také aki. Jíst se z něho dá opět pouze dužnina (a té tam není zase tak mnoho), zato obsahuje celkem silný alkaloid, který lze zlikvidovat pouze varem (alespoň 30 minut), takže raději packy i ruce pryč. Do rodiny mýdelníkovitých (vážně se takhle tato čeleď jmenuje, takže pokud ne do misky, může se s ní váš brouček setkat třeba v koupelně, protože z pecek se úspěšně vyrábí již pár set let mýdla) patří ještě korlan, mamoncillo a obecně známá guarana.

Jak vidíte, nabídka je široká, ale že by zrovna prospívala nejlepšímu přiteli člověka, to se vážně říct nedá. A to ještě nejsme ani zdaleka u konce.

P.V.